Slova. Ať už jsou vyřčena s úmyslem nám ublížit, nebo je tak mylně pochopíme my sami, dokáží v nás vyvolat celou řadu nepříjemných emocí, jako je stud, smutek nebo dokonce vztek. V takové situaci máme vždy na výběr ze dvou možností.

Buď můžeme naše emoce ignorovat a předstírat, že se nás daná situace nedotkla.

Nebo můžeme naše emoce přijmout a autentickou formou je vyjádřit.

Jak podobné situace řešíte vy? A co to o vás vypovídá?

Způsob, jakým se rozhodneme zachovat, v první řádě reflektuje to, jak jsme si jisti sami sebou a jak bezpečně se cítíme, jestliže máme být zcela upřímní.

Je vaší přirozenou reakcí na zraňující slova předstírání, že se vás nedotkla? Nebo se s nimi dokonce máte tendenci mlčky ztotožnit? Představa, že byste své emoce nepotlačili, ale naopak se s nimi dotyčné osobě svěřili, ve vás vyvolává nervozitu?

Sdělit své emoce člověku, který nám právě slovně ublížil (a nezáleží na tom, zda úmyslně či zcela náhodou), chce notnou dávku odvahy. Zároveň je to jediný způsob, jak:

• dát průchod emocím, které nás sžírají,
• být k lidem okolo nás maximálně upřímný,
• podobným situacím do budoucna předcházet a také
• jasně stanovit své vlastní hranice.

Zatímco potlačovat své pocity umí většina z nás excelentně, umět je vyjadřovat – a navíc konstruktivním a efektivním způsobem – je potřeba se naučit.

Ptáte se, jak na to?

Vše se odvíjí od vnímání vlastních emocí a tělesných projevů, které se v nás po vyslechnutí sdělení vzedmou. Neignorovat je, neotáčet se k nim zády, ale naopak je vědomě vnímat. To je prvním a zároveň nejtěžším krokem, který předchází jejich samotnému pojmenování a vyjádření.

Vyvolala ve vás něčí slova smutek, jelikož se dotkla tématu, které je pro vás citlivé? Řekněte to.

Vyvolala ve vás něčí slova hněv, jelikož vám přišla nespravedlivá či arogantní? Řekněte to.

Ale naučte se to říct čistě jako sdělení. Bez pasivní agrese a bez obviňování. Nejlepší jsou jednoduché a konkrétní věty typu: “Bylo mi líto, když jsi řekl…” nebo “Jsem naštvaný, když slyším…” (a zopakujte větu, kterou jste slyšeli). A zkuste u toho znovu vnímat vaše tělo a zjistit, jestli se vaše pocity proměňují, zda se jejich intenzita zvyšuje nebo snižuje.

Cílem není vyrovnat si s danou osobou účty tím, že jí také ublížíme. Cílem je navázat vzájemný upřímný dialog s druhým člověkem a biologicky zdravým způsobem “odprožít” emoce na obou stranách, abychom uzavřeli konflikt a nepřenášeli si ho dál. Přidanou hodnotou může být, že se toho o sobě vzájemně hodně dozvíme, začneme si být blíž a příště se nám o to lépe podaří případnému konfliktu vyvarovat.

Proto až vás příště zasáhnou něčí slova (nebo činy), už budete vědět, že máte na výběr.

Takže až taková situace nastane – a že nastane je více než jisté – jak se zachováte?